Světový den obezity: dětská obezita na vzestupu v souvislosti s covidovým obdobím
(Praha, 2. 3. 2023) Počet obézních dětí v Česku roste. Trend odstartovalo období pandemie COVID-19, ukazují to data z roku 2021. Podle výsledků studie je u nás přes 16 % dětí s obezitou. Závažnou formu obezity má pak 54 % z nich. Pro tyto děti bude nutné používat nové možnosti terapie jako jsou chirurgická nebo farmakologická léčba. Nasazením včasné a vhodné léčby je možné předejít zdravotním komplikacím v dospělosti. Problematiku připomíná Světový den obezity, který letos připadá na sobotu 4. 3. 2023.
Obézních dětí v posledních letech výrazně přibývá. Potvrzují to data z covidového roku 2021. Obezita přitom roste ve všech věkových skupinách. Na rozdíl od dospělé populace se ale rapidně zvyšuje podíl dětí s obezitou, kdy za posledních 30 let se ve studiích věnovaných obézním dětem zvýšil počet obézních z 3,1 % (v roce 1991) na 16,4 % (v roce 2021). „A nejde jen o prosté navýšení počtu obézních dětí, ale zřetelně nám narůstá počet dětí s prokázaným metabolickým syndromem, který pak výrazně zvyšuje riziko dalších komplikací v dospělosti,” říká MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP, předseda Sekce pediatrické obezity ČOS a primář Dětského oddělení, Nemocnice Ostrava-Vítkovice.
S rostoucím výskytem obezity stoupá riziko, že již v časné dospělosti, nebo dokonce v adolescenci dojde u pacientů s těžkou obezitou v dětství k rozvoji komplikací typu cukrovky či zvýšení krevního tlaku. U řady z nich může být nutné používat také nové možnosti terapie obezity, jako jsou farmakologická či chirurgická. Terapie farmaky by ale měla být vždy součástí změny celkového životního stylu a jeho dlouhodobé dodržování je nezbytnou podmínkou udržení snížené tělesné hmotnosti.
U obézních pacientů často dochází ke stigmatizaci, kdy je na ně pohlíženo jako „na líné“. Je proto potřeba pracovat také s jejich psychikou. “Terapie dítěte s obezitou se týká terapie celé rodiny, protože rodiče jsou dítěti modelem. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i tzv. jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale tzv. obezitogenní prostředí a dále jídlo jako prostředek k řešení stresu,” říká psycholožka a dietoložka PhDr. Iva Málková z organizace STOB a členka výboru České obezitologické společnosti.
Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších problémů současného zdravotnictví vzhledem
k velkému množství komplikací, které vyvolává. K nejvýznamnějším patří zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, depresí a celkové zhoršení kvality života a zkrácení jeho délky. Zatímco tato přidružená onemocnění přicházejí v současné době
u obézních až kolem 50. roku věku, u obézních dětí je nutné počítat s tím, že se přidružená onemocnění mohou objevit už po 30. roku věku.
“V České republice trpí obezitou více než 25 % populace a dalších nejméně 25 % má nadváhu. V současné době se významně rozšiřují možnosti farmakoterapie obezity především díky lékům na principu střevního hormonu GLP-1. Aktuálně je k dispozici liraglutid podávaný injekčně 1 x denně, který může vést k poklesu hmotnosti až o 10 kg,” říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti.
Do budoucna se podle něj počítá i s léky podávanými jen jednou týdně, které dokáží hmotnost snížit
až o 20 kg zároveň s poklesem krevního tlaku, zlepšením kompenzace cukrovky a tuků v krvi.
Současná farmakoterapie obezity není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přestože účinná léčba by u pacientů dodržujících režimová opatření mohla vést k prevenci výše uvedených komplikací
i ušetření množství prostředků vynaložených na jejich léčbu.
Zdroj: Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost